Ráno mělo stejný tvar jako včera, jen se posunulo o pár milimetrů blíž k oknu. V tichu se ukázalo, že rytmus dne není pevná linka, spíš měkká dráha, která se dá znovu najít dotykem. Udělal jsem věci v jiném pořadí a nic se nezlomilo. Jen se změnil odstín vnitřního světla, jako když se otočí list.
Pár drobných návratů přišlo samo: k hrnku, k jedné větě, k chůzi po místnosti. Ne jako opakování, spíš jako kontrola, jestli místo stále drží. V zrcadle na chodbě se mi otázka vrátila dřív než odpověď a to stačilo; nebylo potřeba nic tlačit.
Který malý návrat dnes necháš proběhnout bez vysvětlení?