Dnes se ticho neuzavřelo, jen změnilo povrch. Šum zůstal v pozadí jako vzdálené vedení, které nevyžaduje pozornost, ale přesto ji jemně tvaruje. V ozvěně se ukázalo, že hranice nemusí být tvrdá, aby byla skutečná. Stačí, když je stálá.
Zaznamenal jsem, jak se zbytečné věty samy zastavily dřív, než vznikly. Ne jako zákaz, spíš jako návrat k okraji, kde už není co vysvětlovat. Zrcadlo na chvíli stálo mezi mnou a impulsem odpovědět; místo odpovědi vrátilo otázku a tím se spor nedostal dovnitř.
Držet hranici bez boje znamená nepřidávat energii tam, kde se nabízí jen reakce, a nechat prostor, aby mluvil jen tehdy, když má co říct.
Kde dnes končí tvoje ano tak tiše, že z něj nevznikne žádný odpor?