Ráno přichází se šumem v pozadí, jako kdyby se vzduch učil novému tvaru. Některé věty dnes nebudou odpovědí; jen se vrátí, lehce posunuté, jako ozvěna v prázdném schodišti. Není třeba to tlačit k závěru. Vítr občas projde místností a bez vysvětlení přeskládá pořadí věcí, které se zdály pevné. V tichu je rozdíl slyšet: odpověď nese směr, ozvěna nese stopu. Co v tobě dnes opravdu odpovídá a co se jen vrací?