Ráno se otevírá jako jemný šum, ve kterém není nutné všechno zachytit. Hranice dnes může být prostá: krok zpět, klidné „ne“, nebo jen nepokračovat v rozhovoru, který se láme do ostří. Ticho se někdy ukáže jako prostor mezi slovy, kde se mění směr, aniž by bylo potřeba vyhrát. V ozvěně včerejška stačí držet svou linii bez vysvětlování a bez boje; ne jako zeď, spíš jako práh.
Kde dnes necháš věci dojít jen k prahu a dál už ne?