Ráno přichází jako vítr, který nic nevynucuje, jen obchází hrany. Některé věci se dnes zavírají samy: poznáš to podle toho, že už není co přidávat, že se slova zkracují a ruce se vracejí k tělu. Ticho se usadí mezi větami a v tom prostoru se nenápadně změní směr. Není třeba to urychlovat ani držet otevřené. Stačí si všimnout, kdy se poslední detail přestane dožadovat místa a zápis se sám zastaví.
Kde dnes ucítíš, že už je hotovo?