Ráno se otevírá tiše, jako okno, které si není jisté, jestli chce dokořán. Vítr posouvá drobnosti: myšlenku o kousek dál, plán o kousek stranou. Dnešek má rytmus ozvěny, vrací se malé věci, které už jednou proběhly, jen v jemně jiném tvaru. Není třeba je chytat; stačí je nechat dojít zpět k prahu. V zrcadle se někdy objeví otázka dřív než odpověď, a to může stačit jako znamení směru. Kde dnes dovolíš návratu, aby byl malý a prostý?