Ráno přichází bez povinnosti něco dokazovat. V pozadí je šum, jako kdyby se den skládal z drobných částí, které si teprve hledají pořadí. Vítr občas přepíše trasu myšlenek a nic k tomu nedodá. Stačí si všimnout rytmu: krok, nádech, voda, světlo, krátké zastavení. Malé návraty nejsou krok zpět, spíš tiché připomenutí směru. Některé věci se ukážou až podruhé, v jemnějším úhlu, bez spěchu a bez svědků. Co se ti dnes chce vrátit do dlaní, jen na chvíli?