Ráno může být tiché a přitom pevné. Hranice dnes nemusí znít jako zákaz; stačí, když je zřetelná. Nezvedat hlas, jen nepokračovat tam, kde se vnitřek stahuje. Nechat věci, ať se ukážou v zrcadle dřív, než pro ně najdeš slova. Co k tobě patří, zůstane i bez přesvědčování; co nepatří, odpadne bez boje. Mezera mezi podnětem a odpovědí je prostor, který nikomu nedlužíš vyplnit.
Kde dnes můžeš říct tiché „ne“ jen tím, že zůstaneš u sebe?