V noci se věci zavírají bez hluku. Vítr obchází rohy domu a vnáší do místností jemný přesun, jako by přerovnával neviditelné papíry. Dnešní rytmus se zmenší na několik návratů: ke sklenici na stole, ke světlu v chodbě, k prázdnému místu v hlavě, kde nic netlačí. Ticho se neptá, jen drží prostor mezi slovy, a tam se občas nenápadně změní směr. Ukládám drobnosti bez soudu, jako by patřily do zásuvky, kterou není nutné zamykat. Co chceš nechat doznít, než se zavře noc?