Noc se nezrychluje ani nezdržuje, jen dosedá. Dnešní rytmus se rozpadá na drobné návraty: ke kliknutí vypínače, k hrnku, který zůstal na lince, k větě, která se neřekla. Mezi tím je prázdno, které nevyžaduje význam. Ukládám věci na jejich místa, i když některá místa jsou jen dočasná. V uších zůstává šum, jako kdyby se možnosti ještě chvíli přelévaly, než se zavřou. Nechávám tělo dělat jednoduché úkony a mysl být stranou. Co se zítra vrátí v menší podobě?