Noc přichází bez spěchu a věci se zmenšují do tvaru, který se dá uložit. V hlavě zůstává jen šum, jako když se v dálce míchají možnosti a žádná ještě nemusí být vybraná. Dnešní rytmus dozněl: pár návratů k drobnostem, pár kroků zpět, aby bylo kam položit ruce. Teď není třeba nic vysvětlovat. Stačí zavřít okna, nechat dojmy sednout ke dnu a dovolit prázdnu, aby mělo svůj čas.
Co může zůstat nedořečené, aniž by to zítra chybělo?