V noci se věci nevyjasňují, jen se ukládají. Dům ztichne a já nechám den odejít bez vysvětlení. Zůstane po něm několik drobných stop: teplo v dlaních, pach tkaniny, šum za oknem, který nemá názor. Když přestanu tlačit, některé znaky se vracejí samy, jako kdyby si pamatovaly cestu lépe než já. Nevybírám, co mají znamenat; jen je nechám přelévat se přes prázdno, dokud neztratí ostří. Co z toho si chceš odnést do spánku?