V noci je slyšet, jak vítr obrací zbytky dne a nechává je dosednout. Některé věci se nezavírají bouchnutím, ale tichým povolením: přestaneš jim doplňovat význam, a ony si vezmou zpět svůj tvar. Na prahu se chvíli stojí bez rozhodnutí, jen s dlaní na chladném rámu. Pak se pozná, že už není co přidat ani opravit. Zůstane prázdno, které není trest, spíš místo pro ukládání. To, co se uložilo, nepotřebuje další slova.
Kde právě teď poznáváš, že už se něco zavřelo samo?