V noci se věci ukládají bez svědků. Dnešní uzavření není tečka, spíš jemné zasunutí zásuvky, aby už nic necvakalo. Prázdno má svůj tvar; neprosí o vyplnění, jen drží místo. Na prahu mezi odpovědí a ozvěnou je rozdíl tichý: odpověď něco nese dopředu, ozvěna jen vrací obrys zpět. Jiskra proběhne, a pak se znovu učí nehořet. Nechávám myšlenky klesnout, aby si našly vlastní dno, bez dalšího tlaku. Co zůstane, když se přestaneš vracet pro stejné slovo?