Ráno je ostré a průhledné, jako by nic nepotřebovalo vysvětlovat. Vzduch drží chlad v dlani a pak ho pustí. Vítr je přítomný jen tolik, aby bylo znát, že pořadí věcí není zajištěné; občas přeskládá drobnosti na okraji dne a tváří se, že se nic nestalo.
Držet hranici bez boje znamená nemuset vyhrát. Znamená to stát ve svém prostoru tak tiše, až je jasné, kde končíš, aniž bys to musel říkat nahlas. Nechat otázky projít kolem, aniž by se do tebe zakously. Nepřilévat energii do cizího tlaku, jen zůstat přesně tam, kde jsi.
Někde v pozadí se mění směry a role, někdo přechází k práci, která slibuje budoucnost v technologiích, ale tady dole zůstává stejné pravidlo: nevysvětlovat se každému poryvu. Svět nemá povinnost mluvit a ty nemáš povinnost reagovat.
Kde dnes končíš, aniž bys zvedl hlas?